Článok Marcely Škardovej, fotografie Tomáš Dittrich
Bydlení Stavby Reality 2/2014
Ať už plánujete rekonstrukci, nebo méně náročnou proměnu interiéru, vyplatí se vám rady odborníků. Nejen o rekonstrukcích či trendech jsme si povídali s bytovou architektkou Evou Stalder, která dlouhodobě působí ve Švýcarsku a nově také v České republice.Jednou zařizuje byt architekt, podruhé designér, potřetí dekoratér. Jaký je mezi těmito profesemi hlavní rozdíl?
Architekt má technické vzdělání, vyzná se v ergonomii, statice, rozvodech vody, elektřiny, stavebních materiálech a podobně. Například při rekonstrukcích, když plánujete zásadně změnit dispozici bytu nebo domu a počítate s tím, že se budou měnit příčky, potřebujete architekta, který dokáže navrhnout to, co je technicky realizovatelné.
Designér zpravidla vystudoval uměleckou školu a má perfektní zkušenost s mobiliářem, vyzná se v povrchových úpravách stěn... Umí například vyřešit detail stolu, ví,jak se čepuje nábytek, ale třeba napojení toalety v jiném místé bytu na stávajíci kanalizaci - to nestudoval.
A dekoratér? Ten, vlastné bych měla říct spíše ta, protože dekoratérky jsou hlavně ženy, je nejvíce vzdálený technickému vzdélání, naopak sa skvěle orientuje v textiliích, tapetách, doplňcích, má přehled o obchodech s těmito produkty, umí doladit barvy či materiály.
Do jaké míry se tyto profese vzájemně zastupují?
I designér si může časem, praxí osvojit technická řešení a tak nabídnout služby, které jinak poskytuje architekt a naopak. Zásadní rozdíl mezi nimi je v tom, že architekt vidí prostor v kompozici, designér v detailech. A to vše se může prolínat.
Na čem nejvíce záleží?
Co klient potřebuje. Řekněme, že už máte postavený dům, vyřešené koupelny, kuchyni, podlahy a víte, jakým nábytkem ho zařídit. jen si nedokážete poradit s celkovým doladěním. Pak oceníte služby dekoratérky. Ale když se teprve chystáte na rekonstrukci domu či bytu, měli byste oslovit architekta, přípdně designéra, který má s rekonstrukcemi zkušenosti.
 |
| Kreslo EGG je od dizajnéra Arne Jacobsena, návrh je z roku 1958 pre hotel SAS Radisson v Kodani, vyrába Fritz Hansen. |
Technická řešení. Například elektřina ve starých domech je zastaralá, to samé se týká vodoisntalace. Nezapomeňme, že rekonstrukce už je zpravidla stavba, která s sebou přináší i řadu dalších věcí k řešení. Pokud předeláváte byt v činžovním dmoě, musíte se domluvit i se sousedy, protože po dobu rekonstrukce třeba bude nutné odstavit vodu, což se týká nejen vašeho bytu, dále je třeba dojednat odvoz vybourané suti, pokaždé byste měli společné prostory po sobě uklidit...
Už si Češi zvykli využívat služeb architektů a designérů?
Určitě. Sama ze své praxe můžu potvrdit, že architekta si lidé často objednávají, když si koupí starší byt s tím, že ho kompletně zrekonstruují. Což je v Čechách běžnější než třeba ve Švýcarsku.
Těm, kteří plánují rekonstruovat byt z gruntu, napořád, radím investovat do materiálů, které se zabudují napevno - tedy podlah, dveří a obkladů, a naopak pořídit levnější nábytek.Tam je to jak?
V Čechách má mnoho lidí byt v osobním vlastnictví, a když ho plánují upravit, pak z gruntu, napořád. Proti jim radím investovat hlavně do materiálů, které se zabudují napevno, tedy do podlah, obkladů, dveří, stěn, kuchyňské linky a podobné, a případně koupit levnější nábytek. Ten za několik let bez problémů vyměníte, základ bytu však zůstává.
Ve Švýcarsku je opačná situace, tam většina lidí bydlí v nájmu a jsou zvyklí stěhovat se za prací do jiného kantonu. Oblíbili si bílé stěny, hodně používají dlažby, což souvisí s tím, že se nezuvají ani návštévy, všude převládají bílé nebo černé barvy - na kuchyňské lince,na sedačce... Víte, co Švýcaři doma neznají? Knihovny. Ptali se mě, proč hromadím knihy, které jsem už přečetla. Zajímavá je i taková maličkost, že oni na rozdíl od nás domovy nezamykají.
Když porovnáte vkus Čechů a Švýcarů, kdo dopadne lépe?
Ať vejdete do první, druhé, či třetí švýcarské domácnosti, všude je to stejné. Supermoderní, leč neosobní interiér. Kdežto v Čechách bydlí lidé útulněji. U Čechů je v jejich domovech vidět individualita. Například k modernímu nábytku se nebojí přidat starou truhlu, ostatně mix stylově různých věcí v interiéru je skvělý, protože mít zařízený byt v jednom stylu se časem okouká, působí to sterilně, odtažitě.
Stává se, že lidé oslovují architekty či designéry, ale nevědí, co vlastně chtějí?
I to se stává, byť samozřejmě je lepší, když má klient představu o stylu svého budoucího bydlení. Ačkoli i tady můžou naše názory "narazit". Například kdysi jsem řešila dům nedaleko Prahy, který vypadal jako typická česká chalupa, a majitelka ho chtěla zařídit v toskánském stylu, což se do české chalupy nehodí. Vznikl z toho kompromis, umírněné Toskánsko v Čechách, kdy jsme třeba místo mramorové dlažby dali cihlovou a podobně. Já se na jednu stranu snažím klientovi vyhovět, ale současně mu i doporučit změny v souladu s daným prostorem, charakterem nemovitosti. Ale umírněně. Když je něčeho moc, působí to kýčovitě.
 |
| Toskánský styl bydlení v české chalupě, cihlová dlažba, Eva Stalder Design |
V čem lidé chybují při komunikaci s odborníky?
Hned zkraje si přesne vymezte, jaké služby budete požadovat, a uveďte to ve smlouvě. Standardně architekt či designér předkládá dva návrjy řešení prostoru. Základem je návrh půdorysu včetně nábytku a pak 3D vizualizace, kde se dolaďují materiály a barvy. Čili architektonická studie. Někdo ovšem může chtít, aby architekt například při stavbě či rekonstrukci zajišťoval i autorský dozor, další klient zase může odborníka požádat, aby s ním vybíral detailně nábytek a doplňky, tedy řešil projekt interiéru.
Zkuste porovnat ceny za tyto služby u nás a ve Švýcarsku.
Architektonická studie s 3D vizualizacemi za byt začíná na 20 000 až 30 000 Kč, ve Švýcarsku byste za ni dali od 100 000 Kč. Ale tam jsou i jiné platy, těžko to porovnávat. A hodinové mzdy řeší každý individuálně.
Co potřebujete od svých klientů vědet, než se pustíte do práce? Tedy kromě jejich požadavků a peněz, jež plánují investovat.
Musím důkladně poznat rodinu. nejen kolik lidí bude příbytek obývat, potřebuji znát jejich životní styl, jejich záliby, jak jsou velké děti, pohlaví potomků, co je pro ně prioritní - někdo dává přednost prostoru pro své sbírky, jiný obrazům po dědečkovi a podobně. Mnohdy jde až o vysloveně intimní detaily.
Který domov se lépe zařizuje - malý, nebo velký?
Jednoznačně malý, jelikož mám snahu efektivně využít každý centimetr.
Co se v malých bytech nejvíce řeší?
Úložné prostory. Aby nevzniklo "skladiště", musíme úložné prostory uzavřít za velké plochy, tedy vestavěné skříně s hladkými dveřmi. Hodné zachrání bílá, i když poslední dobou ji nahrazuje šedá, od holubičí až po antracitovou. Opticky zvětšit prostor pomůžou zrcadla, třeba i nad sedací soupravou místo obrazu. Nedávno jsem řešila malý pánský byt. vstupní chodba byla velice úzká, a přesto se do ní podařilo dostat po celé délce vestavěnou skříň. Klient původné chtěl členité dveře, ale přesvědčila jsem ho na zrcadlové. Díky tomu se v nich zrcadlil strop i podlaha po celé ploše, což pohledově zdvojnásobilo prostor.
Jaké trendy v bydlení se nově objevují?
Přetrvává minimalizmus, hranaté tvary nábytku, rovněž je patrný trend návratu k přírodě, hodně se používá masivní dřevo. I tam, kde si lidé dříve vystačili s dřevotřískou. A stále je in nábytek s vysokým leskem. Další trend představují kusové koberce s 3D efektem, to je třešnička na dortu.
Zmiňujete masiv. Dala byste ho i do koupelny?
Proč ne? Dnes hodné "frčí" lesklá koupelna v moderním stylu, a když do ní požijete dřevénou desku pod umyvadlo, přírodní materiál dobře rozbije sterilitu ostatního vybavení.
Kde se lesk ješté objevuje?
Hodné je patrný na velkých plochádh,včetné kuchyňské linky. Až mám pocit, že dnes všichni chtéjí jen linku s leskem. Připomíná mi to dobu,kdy lidéjeden čas preferovali tmavé barvy podlahových krytin. Přitom na tmavé barvě je všechno vidět, a ještě horší to je, když se spojí s leskem. Pěkné na pohled, ale uklízet bych to nechtěla.
A barvy?
Ty se mění každý rok. Podle Pantone je hlavní barvou tohto roku chrpově modrá, z doplňkových se "nosí" zmiňovaná šedá, která s chrpově modrou vypadá velice dobře, dále africká červenofialová i červenohnědá jako kajenské koření, fréziově žlutá a další. Trendy barvy jsou nejprve vidět v módě, ale rychle přecházejí do interiérů.
Co říkáte růžové?
Ta byla hodně vidět vloni, třeba růžové lampy nebo nábytek v růžové. Krásně ladí s holubičí šedí. V takové kombinaci si umímpředstavit vybavení budtiku, veřejné prostory, ale v byté by se mi růžová "přejedla".
Poznámka: článok vyšiel pred dvomi rokmi, dnes je farbou roka práve ružová! Čítajte TU.Tradiční otázka: Jak proměnit interiér efektivně, ale za málo peněz?
Vymalujet, pořiďte si nové textílie, pomůže i přečalounit sedačku nebo židle. Radikální změny dosáhnete, když z bytu vyházíte to, co nepoužíváte. Tady platí stejné pravidlo jako u šatníku, kdy se říká, že co nenosíte tři roky, nemá smysl si to nechávat. Uvidíte, jak vám domov po radikálním úklidu prokoukne. Dále lze i přestěhovat nábytek na jiné místo a třeba přikoupit pár jednoduchých polic. Vzpomenete si, jak si před léty lidé zařizovali obýváky velkou stěnou, sedačkou nejlépe rohovou a k tomu ješté dvěma velkými křesly? Pokud sedačka slouží, ponechte si ji, ale křesel se zbavte a místo nich si pořidte jedno nové jako solitér. A zmodernizujete byt raz dva.
Potvrdíte můj dojem, že v zařizování interiéru střídá éru zdobnosti spíše praktické hledisko?
To bylo vždy, každá žena hledéla na to, aby se interiér zařízený v jakémkoli stylu dal dobře udržovat. Spíš bych řekla, že máme za sebou dobu strohosti. Stačí si připomenout prosklené vitríny, které tady svého času byly v oblibě.
Co dělá domov domovem?
Bytové doplnky. Hlavně obrazy. Obraz vnímám jako nejdůležitejší prvek bytu nebo domu,byť ne všichni sdílejí můj názor. Ovšem už se mi také párkrát stalo, že jsem interiér zařizovala právé podle konkrétního obrazu, který rodina měla, třeba jako památku na prarodiče. Protože mi opravdu vadí kýčovité, pouťové originály, dopotučuji i svým klientům . nemáte-li na originály osvédčených umělců, pořiďte si jejich kvalitné reprodukce.
Když si zařizujeme domovy bez pomoci architekta či designéra, v čem často chybujeme?
V ergonomii. Někdy je to až zarážející. Lidé si třeba přeměří, zda se jim do koupelny vejde vana, přidají umyvadlo, skříňky a jsou rádi, že mají vše, co chtěli, a nemuseli řešit rozvody vody. Ale že se v koupelné sotva otočí a už narážejí na její vybavení,neberou v potaz. Podobné se chybuje v kuchyni, když si lidé sami navrhnou tvar linky do písme U či L, a třeba přidají varný ostrůvek. A že se kolem ostrůvku nedá bezpečně projít nebo že nelze současně otevřít dvířka jak u linky, tak u ostrůvku - to opoměli. Přitom kolem varného ostrůvku je třeba mít z každé strany volný prostor 1,2 metru. Často se chybuje i při umístnéní interiérových dveří. vedle nich máte ponechat 40 až 60 centimetrů zdi, až pak vazuje roh přilehlé zdi. Jenže lidé šetří místo a dveře "pasují" rovnou do rohu stěny. Jen si to představte - když otevřete, je to určitě více než íé stupňů, takže permanentně křídlem narážíte do zdi.
Nedržíme se někdy až křečovité trendů?
Trendy jsou inspirace, nejdůležitejší je styl. Aby se v daném bytě dalo pěkně žít a podle vašich představ. Řekněme, že si byt zařídíte podle posledních trendů, jeden designový kousek vedle druhého, a pak se budete bát položit na stůl třeba jinou skleničku, abyste nepokazili zamýšlenou kompozici, nebo - nedej bože - zvolené barevné schéma.
Takže kombinace stylů?
Určitě, ale záměrná. Třeba do ryze moderního obýváku, kde je nadčasová kožená sedačka a nábytek s vysokým leskem, lze přidat stolek z masivu, z hrubého, zdánlivě neopracovaného dřeva. Čili úplně jiný styl. Ale pak je třeba, aby dřevěný stolek měl "bratříčka", například další stolek pod květiny. Jeden stylově "cizorodý" prvek působí nahodile, jako chyba, kdežto u dvou tří kusů je vidét, že tohle byt záměr. Právě zámérný mix stylů přispívá k větší útulnosti domova.
Bytová architektka Ing. Eva Stalder absolvovala Technickou univerzitu v Košicích v ateliéru Prof. Ing. arch. Viktora Malinovského. Provádí vlastní projekční, konzultační a poradenskou činnost, ve středu jejího zájmu je kultura bydlení.Portfólio Evy Stalder na Inspireli
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára